#TbT 7 | Libor Bezděk
Ahoj Libore! Je to už strašně dlouho, co jsme se viděli nebo spolu mluvili, jak se tedy máš? 🙂
"Zdarec, děkuji za optání. Nemůžu si stěžovat, bohužel je těžká doba, asi pro všechny, snažím se ten svůj život nekomplikovat, takže cajk."
Potkali jsme se ve Slovanu, kde jsem začínal v chlapech a ty už si byl ostřílený mazák, k tomu se ale dostaneme později. Pamatuješ si na svoje fotbalové začátky?
"Tak to si určitě nemůžu pamatovat, je to strašně dlouho. 😀 Ale to, co si tak nějak vybavuji, začal jsem poměrně brzo, už v předškolních letech. Začal jsem kopat v Zetoru Brno (ČAFC Brno). Musel jsem trénovat a potom i hrát se staršími kluky, což nebylo na škodu, ale v těch letech to bylo asi jedno, musel jsem, pro mě ještě nebyla kategorie, do které bych věkově patřil."
Když jsem si sháněl informace k našemu rozhovoru, (kterých nikde moc není 🙂), našel jsem, že si od 21 let hrál v Boby Brno celých 7 sezon. Jaká tam byla tvoje role? Byl si součástí ligového týmu?
"Tady to máš trochu jinak. Do Zbrojovky Brno jsem šel po klasickým výběru (asi to byla nějaká abeceda fotbalu - vím, že jsem měl ukázat, co umím 🙂). Do Zbrojovky jsem šel už do 5.třídy na ZŠ Janouškova (sportovní škola), od té doby jsem byl ve Flintě. Takže celé mládí. 🙂 V kádru Boby jsem byl, ale první ligu jsem zažil jen jako náhradník bez startu. Byl jsem na soupisce áčka, ale hrál jsem za béčko, juniorku. Bylo to v době, kdy tady trénoval Uličný."
Během doby, kdy si hrál, v tehdejším Boby, tam působily jména jako Přibyl, Maroši, Siegl, Švancara, Pacanda a další, která jsou všem známá. Jaké to bylo se s nimi potkávat na tréninku?
"To, že jsem se s klukama potkával, mě tehdy přišlo normální. Byl jsem jeden z nich, jeden z mnoha. Staří byli v pohodě, mazáci byli mazáci a my mladí jsme se mohli učit. Hráči tam byli jiného kalibru (Kukleta, Maroši, Libor Zelníček, R. Dostálek, P. Kobylka a jiní)."
Už od mládeže si vynikal, dostal ses do mládežnických reprezentací?
"Aji repre byla. Od 13 let jsem byl ve výběrech, to ještě reprezentace nebyla jako taková, ale byl to výběr kraje, ze kterého se formovala reprezentace. Repre v té době fungovala až od 16 let, ale v 15ti už byly srazy reprezentace. V té době jsme byli údajně dobří fotbalisti. 🙂 Až do U19 jsem se v repre občas objevoval."
Udržuješ s nějakými hráči z té doby ještě kontakty?
"Tak to už je horší, občas potkám Lambeca (Lambert Šmíd pozn.), Pavku Kobylku, občas vidím Švanciho, náhodně pár dalších kluků z mého ročníku. Třeba Láďa Chaloupka dělá šéfa mládeže na sportovní ZŠ Janouškova."
Všichni víme, že ne vždycky je to o talentu, který ty si měl na rozdávání, ale i o zdraví a o tom být v ten správný čas, na správném místě. Jaký si byl typ? Bavily tě tréninky nebo si byl spíš zápasový hráč? 🙂 A co zranění, měl si štěstí, nebo tě potkalo nějaké nepříjemné, které tvojí kariéru zbrzdilo?
"Zranění se mě poměrně vyhýbala, o svalových problémech mluvit nebudu, to tak někdo má, ale třeba problémy s koleny se mě vyhýbaly, mám jen jedno artro menálu, což za celou kariéru je nic."
Zažil si několik změn názvu klubu, od Boby, přes Stavo Artikel až k 1.FC Brno, kde si v roce 2002 skončil a přestoupil si do Újezdu u Brna. Tam si strávil několik sezon, s malou přestávkou v Rakousku. Jak vzpomínáš na Újezd?
"Těch názvů bylo opravdu docela dost. Střídalo se to snovými majiteli, dokonce jsem byl ten ročník, který nastupoval pod hlavičkou Zbrojovka Brno, což je opravdu hluboká historie. Újezd, to byla super štace se vším, co jsem v tomto období a výkonností mohl zažít. Oslovil mě trenér Miroslav Mžik, kterýznal lidi ve vedení Boby, domluvil a koupil mě z Boby. Parta tam byla výborná, fotbal jsme hráli solidní, což přitáhlo fanoušky (žijeme na vesnici), které jsme bavili, na place i mimo něj, však to znáš! Asi po půl roce angažmá jsem si k sobě přitáhl Póla a show mohla začít, (to už bylo slušný lákadlo) Já jsem rozdával (nejen já) a Pólo zakončoval, ideální kombinace! Nemluvě o tom, jakou radost jsme dokázali rozdávat po špíle! (znáš to). V tu dobu jsme si už nemuseli nic dokazovat. Sečteno, podtrženo 'Lala'. Tak nějak se tohle angažmá povedlo, rádi tam s Polem zajedeme na dýchánek a na pokec. Místní na to období rádi vzpomínají, s odstupem času se to dobře poslouchá!"
Sezonu 2004 a 2005 si strávil v Rakousku. Co to bylo za soutěž a jak ses tam dostal?
"To bude krátký. Ausländer im Austria = Cizinec, který by měl fotbalově výrazně vynikat, v sezóně vstřelit alespoň 30 gólů a podle jejich názoru dotáhnout mančaft z ersteklasse minimálně do ligy!
Já jsem trochu jiný druh hráče, mám rád kombinaci, narazit si , balon musí lítat, prostě - pojď sem, kam jdeš..., tam to opravdu moc nešlo, tak rozdílovej jsem nebyl, ale kluci za to nemohli, akorát začali hrát fuss ve dvaceti a neměli možnost se naučit nahrát nebo stopnout balon, nikdo jim to neřekl, že k fotbalu jsou tyto věci poměrně důležity! Ale ať to špatně nevyzní, fotbalistů tam pár bylo! Bohužel jsem se neprosadil. 🙂"
Ovládáš němčinu nebo za tebe mluvily výkony na hřišti? 🙂
"Ano, ovládám i němčinu."
Po návratu z Rakouska si ještě sezonu odehrál v Újezdu, ale v roce 2007 už ses poprvé objevil na Slovanu. Tam jsme se potkali, jak jsem zmiňoval na začátku. Tehdy to pro mě byla velká škola, potkávat se s takovými hráči, kteří tam tehdy byli. Jak ty vzpomínáš na tuhle dobu?
"To už je taky docela historie, 🙂 docela to letí... Slovan taky poho! Snad se aji ve Slovanu na tu naši plácanou občas dalo dívat...Výsledky byly adekvátní kvalitě naší hry, nějaký ty placky jsme taky občas dovezli, takže u mě dobrý!"
Tehdy v kabině byl ten věkový rozdíl pro nás mladý veliký, ale vzali jste nás mezi sebe bez problémů, ale neměli jsme nic zadarmo. 🙂 Fungovalo to jak na hřišti, tak i mimo něj. Máš přehled o současném fungování ve fotbale nebo na Slovanu?
"Občas jste (mladí) potřebovali nasměrovat! V kolektivním sportu jsou nepsaná pravidla, která vždy fungovala, od přeboru po ligu. Přehled o Slovanu nemám, asi bych tam už nikoho neznal 🙂 a mě asi taky nikdo."
Pamatuju si, že si díky svojí práci hodně cestoval, to platí pořád? Máš ještě čas si jít zahrát fotbálek? Chvilku ses mihnul i ve starých pánech na Slovanu.
"Fotbálek si občas jdu ťuknout, ještě pořád chodím na Futsal (Fauna Brno), protáhnout se. Práce, to je kapitola sama o sobě. Divná doba, všechno je jinak, do práce mě nepustí, navíc v tom mém oboru je vše pozastavené, ti kok***, co tomu velí, malé živnostníky mají docela na párku, ani odbory by nepomohly. Co už, nějak to snad dáme, práci mám, což je pozitivní (hlady neumřu). Rozdíl je v tom, že musím pracovat v republice, v zahraničí mě to momentálně neumožní!"
Na hřišti si vždycky odvedl maximum a nerad prohrával, to platilo i mimo hřiště, kde jsme pár zápasů spolu taky absolvovali...Harpagon nebo Puma. 🙂 Když jsem připravoval tenhle rozhovor, hned se mi vybavila sezona 2012/2013, kdy jsme jeli hrát do Jevišovic na umělou trávu, bylo nás ale 10 a sháněli jsme kdekoho. Nakonec ses v autobuse objevil ty. Bylo ti 38, aktivně už si nehrál, navíc si byl po operaci kolene, ale odvedl si suverénně nejlepší výkon z nás všech. 🙂 Pamatuješ si na to? Dodnes na to s klukama vzpomínáme. 🙂
"Jojo na tu akci si pamatuji, dával si myslím góla? Dostali jsme latu! pamatuji, že jsme tam mohli jenom překvapit, ale to se nestalo, to si taky pamatuji. 🙂Ale pamatuji aji jiný špily, nějaký ty poháry jsme odehrály docela slušně."
Poslední otázka na závěr, jaký máš vztah ke Slovanu a jak na něj vzpomínáš? Udržuješ ještě kontakty s někým ze Slovanu?
"Vztah mám snad ještě smluvní, věřím, že jsem ještě ve Slovanu registrovaný, 🙂 joke.
S některýma klukama se občas vidíme při fotbálku, chodíme se protáhnout do haly, aby jsme úplně nezakrněli."
Děkuju za rozhovor, přeju hodně pracovních i osobních úspěchů! A třeba se ještě na nějakém fotbale potkáme. 🙂
"Taky díkec, rádo se stalo."