Rozhovor | Petr Nevole
Ahoj Petře, díky, že si svolil k rozhovoru.
Když jsem se připravoval na tenhle rozhovor a procházel jsem si tvojí fotbalovou minulost, tak se tam dost často opakovali Bučovice a Rousínov, seš ale odchovanec brněnské ČAFC. Jaké kluby pro tebe byly z hlediska fotbalového vývoje nejdůležitější?
"Z každého týmu jsem si odnesl nějaké zkušenosti. Nebýt ale téměř každodenních tréninků od 8 let na škváře na ČAFC, tak bych asi dnes již na takovéto úrovni nehrál. V dospělé kategorii to byl určitě Rousínov, s kterým jsme postoupili do divize."
Vzpomínáš na
některého trenéra z minulosti právě z těchto týmů?
"Tak tady určitě musím zmínit Ladislava Smýkala, právě z ČAFC a v dospělé kategorii pana Marčíka."
Odmalička si začal hrát vpředu nebo ses tam dostal až v průběhu let?
"Ano bavilo mě vždy dávat branky a motat se spíše na soupeřově půli hřiště. I když paradoxně v prvoligovém Zemanu Brno jsem chvíli hrál i krajního obránce."
Takže tě trenér Novák může využít jako alternaci i na beku? :-)
"Na krajního obránce už bych si asi skrz rychlost netroufl. Stopéra bych možná 'uchodil a umluvil'."
Do Slovanu ses vrátil před více než 6 lety z Rakouska. Jak ses dostal do Rakouska a jaká to pro tebe byla zkušenost?
"Do Rakouska si mě přivedl Jiří Hajský, který mě trénoval v divizním Rousínově. V Rakousku jsem působil 3 roky. Byla to zajímavá fotbalová i sociální zkušenost."
Německy si uměl nebo ses učil za pochodu? Nebo jak si tam komunikoval se spoluhráči?
"Němčinu jsem měl ZŠ, na gymplu jsem z ní maturoval a na VŠ z ní mám zkoušku. Komunikace tedy pro mě nebyl problém."
Dnešní mladí kluci, co vyjdou z dorostu, se většinou vidí v soutěžích, na které nemají kvalitu nebo chtějí právě do Rakouska vydělat peníze. Doporučil by si jim Rakousko? A jak je vůbec těžké se tam prosadit?
"V Rakousku to není jednoduché se prosadit. Jseš tam placený hráč a musíš být v každém zápase ten rozdílový, což není vždy jednoduché, protože každý soupeř si zahraniční posily hlídá více. Mladým hráčům bych spíše doporučil získávat zkušenosti na domácích trávnících a do Rakouska ve starším věku."
Díky tvojí profesi se pohybuješ mezi mladými dětmi. Sleduješ, jaká je úroveň dnešního mládežnického fotbalu nebo jí porovnáváš s dobou, kdy si byl v dorostu ty?
"Sleduji je a je mi z toho smutno. Dnešní kluci nemají takovou tréninkovou morálku a apetit po hře, co jsme měli my a chybí jim kolikrát skromnost a soudnost. Na druhou stranu my jsme neměli tolik možností, co mají dnešní mladí. Je spousta jiných sportů, které kluky táhnou. Doufám, že se situace v našem fotbalu zlepší."
Předpokládám, že do Slovanu si se vracel hlavně kvůli bratrovi, protože sis s ním chtěl ještě zahrát v Benfice. Byl taky další důvod kluci z ročníku 79 a 80, se kterýma si hrával v ČAFCe?
"Ano, je to tak. Primárně jsem se vrátil po 26 letech kvůli bráchovi. Je nepopsatelný pocit, když nastupuješ ve stejné jedenáctce. Moje první fotbalové kroky byly zde, tehdy ještě na štěrkovém hřišti Šmeralek a dnes tady kopu i s klukama, co jsme spolu kdysi hrávali několik let v ČAFC."
Loňskou sezonu zastavil Covid, naštěstí letos se už soutěže znovu rozběhly, jaké v ní má Benfika plány?
"V našem věku skromné, zachránit se."
Loňské léto proběhla změna trenéra u áčka, dotklo se to nějak i Benfiky? Jaká je vlastně spolupráce mezi áčkem a vámi?
"Příchodem nového trenéra se vše zlepšilo a jsem rád, že komunikace mezi týmy je taková, jaká je."
Od začátku sezony si nechyběl nejen ani v jednom utkání Benfiky, ale i áčka. Ve tvých letech je to úctyhodné. Plánuješ takhle odehrát celou sezonu? Doma z tebe musí mít určitě radost :-)
"Když k tomu připočtu ještě pondělí zápasy za Old boys a víkendovou malou kopanou, tak vlastně musím před trpělivostí mé rodiny smeknout."
V červnu ti bylo 40 let, jak dlouho ještě plánuješ hrát?
"Pokud mi bude zdraví sloužit, tak bych rád ještě nějakej pátek vydržel."
Chtěl by ses angažovat i po ukončení aktivní kariéry ve fotbale? Lákalo by tě třeba trénování a předávání zkušenosti mladším? Nebo už si radši jenom stoupneš k okýnku a budeš si fotbal užívat jako divák? :-)
"Myslím, že s dětmi si užiji ve škole dost, raději tedy postojím u toho zmíněného okýnka."
Tvoje oblíbené číslo je čtyřka, proč? Má to nějakou symboliku?
"Toto číslo jsem dostal v 18ti letech v prvoligovém Zemanu Brno a nějak se mi zalíbilo a nosím ho tedy již 22 let na všech sportovních akcích a i v Rakousku mě doprovázelo."
O tobě je známo, že si brněnský patriot, fanoušek Komety i Zbrojovky. Kometa ještě sezonu nerozehrála a Zbrojovka nezačala moc dobře. Jak vidíš, že dopadne letošní sezona pro brněnské týmy?
"Na Kometu i Flintu nedám dopustit. Jsem rád, že jsou oba týmy konečně v nejvyšší soutěži. Kvůli koroně je to letos složité pro hráče i diváky. Jsem si jistý, že Kometa bude opět hrát o první příčky. Zbrojovka to bude mít hodně těžký, letos navíc budou sestupovat 3 týmy, ale věřím, že se udrží."
Děkuju za rozhovor a přeju hodně zdraví a úspěchů na hřišti i mimo něj.
#MyJsmeSlovan